Popsat byt nebo dům je ve své podstatě jednoduché. Jedná se o několik cihel, sádrokartonu, skla či dřeva. Jak se ale stane, že se z tohoto shluku materiálů stane opravdový domov, do kterého se každou cestu z práce skutečně těšíme? Odpovědí může být několik, my se ale dnes zaměříme na tu nejzelenější – pokojové rostliny. I díky nim se totiž každá místnost promění v útulné místo, kde je radost trávit čas. Připravili jsme pro vás obsáhlý přehled těch nejzajímavějších kousků, které byste si neměli nechat ujít. Nebojte, na své si přijdou jak úplní amatéři, tak zkušení zahradníci. Začneme pokojovkovou klasikou a na konci se dočtete o opravdu exkluzivních kouscích.

Pothos

Pomatujete na tu rostlinu, která se v babiččině obýváku plazila po celém obvodu místnosti? Tak to byl pothos, opravdová stálice českých domácností. A pěstitelskou jedničkou se rozhodně nestal omylem. Ačkoliv se jedná o exotickou rostlinu ze Šalamounových ostrovů, je až překvapivě jednoduché pěstovat ji doma. Mimo přímého slunce se snadno popasuje s jakýmikoliv světelnými podmínkami. Když pak svému pothosu budete například hojnou zálivkou či rosením zajišťovat vlhké prostředí, bude růst jako z vody, a to doslova. Tato rostlina je totiž známá svým závratným tempem růstu, během kterého vytváří dlouhé plazivé šlahouny. Navíc je extrémně snadné ji množit – stačí pouhý listový řízek, který pak vložíte do skleničky s vodou. S následným sázením do substrátu si nemusíte dělat hlavu, pothos je totiž ideální pro takzvané hydroponické pěstování. Výborně vám tedy poroste jen ve vodě bez zasazení do substrátu. Dostupných druhů pothosu je nyní na trhu opravdu spousta, pokud ale hledáte větší pěstitelskou výzvu, vsaďte na panašovanou odrůdu či zářivý pothos neon.

Tchýnin jazyk

Pod tímto ne dvakrát lichotivým názvem se skrývá další z oblíbených kousků domácí zeleně. I přes svůj charakteristický vzhled si tchýnin jazyk získal nejedno pěstovatelské srdce. A jestli hledáte rostlinu, která vám odpustí nedůslednou péči a dlouhé pobyty mimo domov, určitě si získá i to vaše. Nevyžaduje totiž častou zálivku a půda mezi jednotlivým zaléváním může úplně proschnout. Snadno skousne suchý vzduch, nepotřebuje hnojit a přizpůsobí se téměř jakýmkoliv světelným podmínkám. A to nejlepší na konec? I takto nenáročná rostlina vás na jaře může odměnit jemnými bílými květy.

Lopatkovec

Bílými květy je charakteristická i další hojně rozšířená pokojovka – lopatkovec. Pokud jste hledali rostlinu, která nevyžaduje velkou péči, ale zároveň kvete od jara do podzimu, máte nyní jasného favorita. Lopatkovec je teplomilný a ocení stinnější stanoviště, rosení a pravidelné letní hnojení. Zároveň je ale opravdu odolný a snadno se vyrovná s výkyvy v zálivce. Voňavé květy této původem kolumbijské krásky si tak můžete užívat téměř celý rok a skoro bez práce.

Fíkus

Fíkus může mít opravdu mnoho podob, a vy tak budete mít z čeho vybírat! Jedná se o vděčnou rostlinu, která vám i při minimální péči bude dělat radost. Fíkus se bez problémů vypořádá se světlem i polostínem či suchým nebo teplým vzduchem. Jediným kamenem úrazu by se mohl stát nadbytek vody, fíkus v ní proto nikdy nenechávejte dlouho stát. Pokud budete svoji rostlinku navíc jednou za dva až tři týdny v létě hnojit a občas zmlazovat, bude váš fíkus opravdovou ozdobou interiéru.

Africká fialka

Pořídili jste si už někdy rostlinu, která vás po roce přestala bavit? Tak to se u afrických fialek nikdy stát nemůže! Najdete je totiž v milionech barevných kombinací, a to jak listů, tak květů. Pokud je postavíte na světlé stanoviště a dáte pozor, aby na fialky moc netáhlo, odmění se vám krásnými barevnými květy, a to od jara do podzimu. Když pak bude fialkám dopřávat alespoň 14 hodin světla i přes zimu, budou kvést celý rok. Pokud je budete chtít opravdu rozmazlovat, můžete je jednou za dva týdny hnojit a zvlhčovat vzduch kolem rostliny. Ale pozor, z přímého rosení listů fialky rozhodně mít radost nebudou!

Monstera

Rostlina, kterou všichni známe z dětství, ale nyní se znovu vrátila do módy a nesmí chybět v žádném moderním interiéru? To je jednoznačně monstera! Tuto jihoamerickou lijánu si můžete pořídit jako malou několikacentimetrovou rostlinku, ale když se o ni budete správně starat, může dorůst až do závratné výšky tří metrů a jeden list při takových velikostech bude v průměru měřit až půl metru. Monstera je nejspokojenější na světlém místě, ideálně u velkého okna či pod prosklenou střechou. Bude vám vděčná i za pravidelné zvyšování vzdušné vlhkosti rosením listů. Při koupi si můžete vybrat z několika rozličných druhů, ale naším favoritem je jednoznačně roztomile děrovaná monstera adansonii.

Tillandsie

Žít jenom ze vzduchu? Ačkoliv se to může zdát nemožné, tillandsie jsou v této disciplíně opravdové přebornice. Jejich domovem jsou americké tropy, kde nerostou na zemi, ale vysoko v korunách stromů. Veškeré živiny pak přijímají ze vzduchu pomocí speciálních šupin. Kořeny jim tedy slouží k pouhému uchopení na dalších rostlinách. A jak se o tento unikát starat u vás doma? Je to jednodušší, než by se mohlo zdát. Tillandsii bude stačit dostatek kvalitního světla a pravidelné rosení či namáčení. Nejšťastnější tak budou ležérně položené na parapetu či zavěšené ve skleněném teráriu.

Pilea

Věděli jste, že vám domov může zdobit palačinková rostlina? K jídlu sice není, ale radost vám bude dělat i tak. Původem čínská pilea je středně náročnou květinou, která vyžaduje pravidelnou péči. Nejdůležitějším faktorem je správné zalévání, které nesmíme ani podcenit, ani přehnat. Nejlepší je množství vody vždy vyzkoušet a pozorovat, jak na něj bude rostlina reagovat. Jestli se pilee začnou listy kroutit či dokonce padat, množství zálivky byste měli upravit. V každém případě by ale pilea neměla nikdy stát ve vodě. Kromě správné zálivky se pak vyplatí pileu i občas rosit. A co je na pilee nejlepší? Opravdu snadno se množí! Uvidíte, že když své blízké obdarujete mladou rostlinkou s několika kulatými lístky, vykouzlíte nejeden úsměv na tváři.

Maranta

Děláte si zálusk na opravdu dekorativní kousek, který jednoznačně upoutá každou vaši návštěvu? Pak je maranta přesně pro vás. Ale pozor, udržet tuhle rostlinu šťastnou a zdravou není úplně hračka. Potrpí si totiž na vysokou vlhkost vzduchu, a proto vyžaduje pravidelné rosení listů. Půda v květináči pak nikdy nesmí úplně vyschnout, to by pro marantu bylo bohužel smrtelné. Moc si nerozumí ani s přímým sluncem, kvůli němu často ztrácí své charakteristické listové zbarvení. Mnohem šťastnější oproti tomu bude v polostínu, kde na ni nebude moc foukat. Ideální teplota pro marantu pohybuje mezi 25–30 °C. Maranta je díky těmto specifickým podmínkám ideálním adeptem pro pěstování ve skleníku či teráriu.

Masožravky

Asi jen málo z nás si v dětství neprošlo fází naprosté fascinace masožravkami. Proč se tedy teď k těmto zajímavým rostlinám nevrátit? Jejich pěstování totiž není zase taková věda a zvládnou ho i méně zkušení zahradníci. Ideálními startovacími druhy jsou například rosnatky, tučnice či šprlice. Klíčovým momentem je samotný výběr rostliny v obchodě. Vždy pečlivě zkontrolujte, jestli masožravka není přeschlá či povadlá. Stěhování do nového domova by v takovém stavu totiž nemusela přežít. Masožravky jsou typické svými nároky na hodně světla a dostatek vody. Když budou mít dost vody a světla, dokážou přežít. Lovení hmyzu pro ně není rozhodující a jedná se jen o takový masožravčí dezert. Na druhou stranu ale alespoň občasné vstřebání hmyzu rostlinám pomůže s rychlejším růstem a zajistí i barevnější květy. Nejšťastnější tedy budou s dostatkem vody a zhruba jedním kouskem hmyzu týdně.

Řasokoule

To nejzajímavější jsme si nechali až na konec. Marimo, mechové koule, golfové míčky či řasokoule. Pod všemi těmito názvy se schovává sympatický shluk řas původem z ledovcových jezer Japonska či Islandu. Život řasokoule začíná zrnkem písku nebo kamínkem, na který se na dně jezer postupně začínají uchytávat řasy, které díky svému cestování po dně nabývají charakteristického kulatého tvaru. A několik exponátů rozhodně může zdobit i váš interiér. Postačí vám k tomu otevřené či uzavřené terárium, které naplníte ledovou vodou a umístíte ho na místo s minimem světla – takové stanoviště by mělo suplovat temné jezerní dno. Vodu v nádobě je pak třeba každých 10 dnů měnit, a to ideálně za ledovou a odstátou vodu. Poslední důležitý bod péče? Řasokoule budou potřebovat váš dotek! Vždy při výměně vody nezapomeňte poválet každou řasokouli v dlaních – tento proces bude připomínat právě zmiňované převalování po dně, díky kterému budou vaše řasy zůstávat krásně kulaté. Pokud budete trpěliví, s dobrou péči vaše řasokoule i porostou. Je to však velmi pomalý proces, nečekejte, že se zvětší o víc než půl centimetru za rok.