Bioprodukty v klasických supermarketech jsou někdy spíš marketingový trik, protože bio zkrátka prodává. Pokud ale bydlíte za Prahou a máte zahradu nebo aspoň truhlíky na terase, nemusí vás to trápit. Vypěstujete si, co se vám zamane.
Schválně si projděte nějaký supermarket a koukněte, odkud jejich zelenina pochází. Nemyslíme banány nebo pomeranče. Ale „typicky české“ potraviny jako cibule, česnek, mrkev, okurky… V nejvyšší sezóně možná narazíte na nějaký ten chřest nebo brambory, jinak jde všechno zvenku. Drtivá většina potravin se dnes navíc kvůli dlouhým dopravním řetězcům sklízí nezralá a je plná chemie.
Farmářské potraviny pěkně od zdroje
Opravdu kvalitní potraviny můžete najít u farmářů. Ale myslete na to, že i farmářské trhy už často obsadili prodejci, kteří sami nerozeznají pole od louky. Takže nezůstaňte jenom u trhů. Určitě stojí za to kapku pátrat, kdo je zemědělec a kdo velkokapacitní továrna. Ostatně, když bydlíte za městem, určitě budete mít nějakého pěstitele či chovatele v okolí. A když se tam o víkendu vypravíte na výlet, spojíte příjemné s užitečným. Kouknete, jak to vypadá naživo, zasportujete si a děti uvidí kus skutečné přírody.
Na farmě Tehov kousek od Strančic je zvířátek, co hrdlo ráčí. Jenom počítejte s tím, že nejste v reklamě a pravý hnůj úplně nevoní. No ale čím dřív se to děti naučí, tím lépe.
Jak poznat dobrou farmu?
Zeptali jsme se Magdaleny Zajíčkové, spolumajitelky farmy Tehov kousek od Strančic. „Když se přijedu podívat na nějakou farmu, poznám jednoduše jestli se tam mají zvířata dobře?“
Nevím jestli to laik pozná. Já když vidím zvíře, tak na něj koukám trochu jinou optikou. Je pravda, že když přijdeme do nějakých těch zoo koutků, které jsou strašně populární a lidé jsou tam nadšení „zvířátka, ty jsou tady spokojený, hezky si tu běhají“, tak my vidíme jiné věci – podestýlku, přerostlé paznehty nebo třeba neostříhané ovce s přerostlou vlnou. Vidíme, jestli jsou zvířata v dobré kondici. Pro laika to často vypadá krásně.
Magdalena Zajíčková. Majitelka farmy v Tehově, kam si můžete zajít vyhlášené mléčné výrobky.
A u vás to funguje jak?
My hospodaříme v okolí na asi 60 hektarech, nepoužíváme žádné pesticidy, občas něco přeoráme, ale především pečujeme o louky, které dvakrát do roka posekáme, takže si myslíme, že i pro tu krajinu je to poměrně příznivé. A je to i nízká intenzita živočišné výroby. Máme pár krav, ty jsou přes noc v maštali a každý den chodí na pastvu. Je to relativně nevýhodné, protože je to pracné a ta práce něco stojí. Takže krávy tu stejně jako ostatní zvířata máme víceméně jen proto, že to máme rádi. Manžel pořídil jednu, pak druhou, aby té první nebylo smutno…
Na správné farmě můžete rovnou i nakoupit. Výhodněji, bez prostředníků a ještě s úsměvem. Tehov je farma, kde vás vidí rádi, protože nemají co schovávat.
Jak jsme na Tehov přišli? Kousek od něj, ve Strančicích, má Getberg projekt East Gardens. A protože k výběru lokality a její kvalitě patří i hezké a příjemné okolí, tohle fajn hospodářství samozřejmě člověku neujde. Ale dost o farmářích. Ještě lepší je totiž podle nás pěstovat si, co to jen jde, sami a pod oknem. Čtěte dál.
Bylinky si vypěstujte sami
Zahrádka je ráj. Ideální je chodit po záhonu naboso a pracovat bez rukavic. Chcete se přece nejen najíst, ale taky se dotýkat přírody, relaxovat, prostě si tu zeleň užít. Úplně nejlepší je tedy pěstovat si maximum věcí sami. Pokud bydlíte na místě, kde máte kousek vlastního záhonu, začněte bylinkami a časem můžete něco přihodit.
U zahrádky se nemusíte plazit po kolenou. Není to žádná ostuda, zaprvé to hezky vypadá, zadruhé ztížíte práci škůdcům a zatřetí chcete relaxovat, ne si zničit záda.
Jak začít bylinkařit?
Pokud si zakládáte vlastní záhon, určitě se nesnažte o geometricky vojenské útvary. Organické pěstování si žádá organický přístup. A nebojte se kombinovat různé věci. Co se k sobě hodí. Například:
- Pažitka a jahodník
- Máta a rajče, tykev, zelí, kapusta, rajče, salát
- Meduňka a jahodník
- Heřmánek a kapusta
- Šalvěj a mrkev
- Kopr a mrkev, okurka
- Tymián a rajče, ředkvička, salát
- Bazalka a tykev, rajče
Bylinky a zeleninu můžete pěstovat na záhonu, na skalce nebo i v bedně (díky které budete šetřit záda). Do středu záhonu vybírejte vyšší rostliny, ať nestíní ty ostatní a hlavně ať se k ostatním lépe dostanete. Třeba třezalka, yzop a levandule dorůstá zhruba výšky 60 cm, zatímcotřeba tymián vysoký okolo 30 cm se hodí spíš ke kraji.
Kde je nejlepší pěstovat
Prašné centrum velkých měst samozřejmě ideální není. Je to opravdová nouze pro obyvatele, kteří holt jinou možnost než nějaké komunitní rýpání nemají. Zato zahrada v malé obci je ideální. Nezapomínejte na to, že konkrétně bylinky potřebují pravidelný střih. Speciálně levandule a šalvěj se musí ostříhat hned po odkvětu a všechny trvalky je dobré sestřihnout i na jaře. Dřevnatějící bylinky se zkracují asi o třetinu, ale nikdy nestříhejte do dřevnaté větvičky.
Rodná hrouda ve Strančicích je plná živin. Na vsi bylinky hnojit nemusíte.
Jak hnojit
Když máte kvalitní zeminu (prsť), s hnojením si nemusíte dělat starosti. Obzvlášť, dokud je řeč o bylinkách. A pokud se dáte na výše zmíněný smíšený styl pěstování, plodiny jako hrách a fazole budou živiny vracet zpátky do půdy přirozenou cestou. Kompost nebo žížalový vermikompostér samozřejmě neuškodí. Bohatě ale stačí jeden pro celou komunitu. Domluvte se se sousedy. Od čeho bydlíte na vsi. Více než tři druhy rostlin na jednom místě už také není od věci si označit. Různé cedulky, kamínky, barevné označení, cokoli. Nechce se unést zdravou fantazií. Dobrou chuť.
Ozvěte se nám, rádi si popovídáme
Máte hned chuť přestěhovat se za město? Vůbec se vám nedivíme. Ozvěte se nám na webu nebo přes telefon 220 873 614. Vůbec nevadí, pokud si zatím chcete jenom popovídat s někým, kdo takovému bydlení rozumí, ale stěhování ještě neplánujete. Zůstaneme v kontaktu, takže získáte všechny naše novinky a nejlepší nabídky z první ruky. A až na to přijde, rozhodně si i mnohem lépe a výhodněji vyberete nový domov. První skvělý krok je objednat si náš newsletter přímo tady na stránce. Akce pro omezený okruh zájemců už vás nikdy neminou.
