Kultivace a oživení původních staveb i celých průmyslových čtvrtí a částí obcí je celosvětovým trendem. Zanedbané oblasti se tak mění na žádané rezidenční bydlení, kanceláře, ateliéry nebo prostory k relaxaci. 

 

Díky developerským projektům, které dokáží objevit i desítky let skrytý potenciál, se daří vdechnout nový život nejen budovám, ale i obcím se skvělými předpoklady k rezidenčnímu bydlení v podobě občanské vybavenosti a výborné dostupnosti do přilehlých měst. Stejně jako v dalších postkomunistických zemích je totiž i u nás hodně míst, která neprávem trpí kvůli necitlivému využívání v minulosti. Nesmyslná akumulace hospodářské nebo průmyslové výroby je už sice obyčejně pryč, ale jejich pozůstatky obce stále hyzdí. Z některých lokalit se stanou dokonce tzv. brownfieldy – místa odsouzená k záhubě. 

 

Mrtvá území nikoho zachraňují developeři

Proměnit brownfield na místo k životu je časově i finančně nákladnější, než stavět „na zelené louce“. Developeři to ale berou jako cennou zkušenost s památkově chráněnými budovami, ačkoli to znamená řešit roztříštěné vlastnictví, ekologickou zátěž nebo nejasnou vizi o využití. „Brownfieldy jsou spící krásky, které čekají na probuzení,“ říká Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace brownfieldů. Jejich revitalizace není snadná, ale když se podaří, vznikne obyčejně unikátní prvek krajiny nebo městské aglomerace. Kvůli nákladnosti se do nich ovšem pouštějí jen velcí hráči s dostatečnými finančními možnostmi. Pozitivní změny krajiny a obnovu zanedbaných městských částí tak často zajišťují právě developeři, ačkoli se o jejich důležitosti pro existenci podobných projektů příliš nepíše. 

 

Revitalizace přinášejí život a zachovají charakter

V Česku na svou šanci čekají až 3 000 podobných brownfieldů. Jsou to přitom místa uvnitř existujících městských celků a pokud je využijeme, snížíme nejen zvětšování rozlohy měst, ale i zástavbu zelených ploch při hledání nových pozemků. Obrovské množství je také rozsáhlých komplexů budov, které nabízejí až desítky tisíc m2 podlahové plochy. Není tedy divu, že architekti místo demolice dávají přednost spíše originálnímu propojení starého s novým. Při citlivém zachování původních prvků opět vznikají místa s jedinečným geniem loci. Nejvíc revitalizovaných průmyslových objektů má Praha, ale najdete je i jinde. Staré mlýny, sýpky, textilky nebo plynojemy se nemění jen na byty. S tlakem na funkčnost a estetickou kvalitu je poptávka i po netradičních řešeních pro knihovny, kulturní sály, společenská či obchodní centra.

 

Jedinečná škola architektury

Mezi nejoceňovanější administrativní komplexy v Praze patří Classic 7 Business Park v Holešovicích, na jehož podobě se podílel i architekt Kamil Dunaj, dnes ředitel výstavby a designu developerské společnosti Getberg. Dominantou areálu je parní mlýn z roku 1911, v němž vznikly kanceláře. „Najít ideální propojení toho nejlepšího z původních objektů s moderními požadavky na nové využití je velká výzva. Proto považuji revitalizace za obrovskou školu architektury a dodnes si práce na takových projektech velmi vážím,“ uvádí Kamil Dunaj, který později už jako hlavní architekt revitalizoval mj. také rozsáhlý komplex skladů v centru Dublinu. Oživení objektů Classic 7 se povedlo skvěle – harmonii historie se současností a respekt k místu a stávající zástavbě dodnes oceňují odborníci i veřejnost.

Unikátní revitalizace po celé republice

Přímo v centru Prahy je možné obdivovat Vinohradský pavilon, který vznikl v roce 2013 z bývalé továrny na mlýnské stroje. Nedaleko od metra Anděl se zase díky dostavbě bývalé tramvajové vozovny objevil neotřelý kancelářský objekt Five. V Děčíně mají nákupní centrum v objektu bývalého pivovaru, známý popularizátor architektury David Vávra zase renovoval textilní továrnu Vertex v Hradci Králové – dnes tam sídlí městská knihovna a centrum vzdělávání. Výstavu nebo koncert si můžete vychutnat i v areálu plynojemu vysoké pece v Ostravě. Multifunkční aula Gong pojme až 1 500 lidí.

 

Developeři přispívají i ke kvalitě života 

Podobně jako při obnově „zapomenutých“ míst v rámci měst to funguje i při hledání lokalit pro nové rezidenční bydlení u jejich hranic. V případě obcí a městeček bývá kvalitní revitalizace pro jejich další rozvoj zásadní. Žádný developerský projekt už se proto neobejde bez jasného plánu, jak ve vybrané lokalitě přispět ke kvalitě života. Součástí řešení jsou dětská a sportovní hřiště, úprava a cílená výsadba zeleně, ale i komunitní zahrady nebo místa pro neformální setkávání. Právě developeři také často přizvou ke spolupráci současné umělce, aby místu dodali šmrnc. Takovou zkušenost už mají například David Černý (jistě znáte jeho černá mimina na Žižkovské věži), nebo třeba studio Skull, které se podílelo na zkulturnění areálu pražské Kolbenky.

 

Chceme do obcí vrátit život 

Na uvedených principech stojí i developerské aktivity Getbergu. V okolí Prahy je řada nedoceněných lokalit, které nabízejí unikátní kvalitu života, ale zájemci o rodinné bydlení o nich ani neví. Na mapu rezidenčního bydlení už Getberg vrátil Unhošť, Vysoký Újezd nebo Strančice. A pracuje na dalších projektech. „Kvůli kvalitnímu rodinnému bydlení na zelené hranici Prahy není nutné stěhovat se daleko. Je spíš na nás, developerech, abychom dokázali najít zatím málo známá místa nebo vrátili lesk dříve oblíbeným lokalitám,“ říká majitel Getbergu Egor Khlebnikov.

Pokud vás bydlení na okraji Prahy láká nebo chcete podpořit revitalizaci skvělých, ale zapomenutých lokalit v jejím těsném okolí, ozvěte se nám přes web nebo na telefon 220 873 614. Využijte i možnosti mít novinky od jednoho z nejoblíbenějších pražských developerů jako první a přihlašte se přímo tady na stránce k odběru newsletteru. Můžete díky němu ušetřit, získat lepší bydlení nebo alespoň udržovat kontakt s nejlepším partnerem na bydlení v okolí Prahy.

Chci lepší život za Prahou